Dort jak báseň

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vlastně používá přirovnání "dort jak báseň"? Je to možná nějaká vlastnost, kterou má dort společnou s básní, třeba sladký dort a sladká báseň...nebo když si na dortu pochutnáte, máte hned chuť skládat básně :-) Já nemůžu soudit, protože sama dorty nejím.


Dorty nejím, ale peču, a to s láskou. Dělat dort je pro mě vášeň, radost, ale musím přiznat, že někdy i starost, vztekat se u toho umím taky moc pěkně, až sama sebe někdy překvapuju :-) Jsem k sobě docela kritická a všechno musím mít podle svých představ, barvy a chutě musí být sladěné, představa v mé hlavě se musí přetvořit v dort. A tak není výjimkou, že dort při tvoření několikrát předělávám.

Peču už cca 4 roky. Dělám je pro svou rodinu, pro kamarády, známé, kolegy z práce. Za ty roky mám své stálé zákazníky, takže třeba vím, že v září se nezastavím a naopak v květnu budu mít klídek. Průměrně ale peču cca 2 dorty měsíčně, což je pro mě tak akorát. Mám spoustu kamarádek dortařek a obdivuju, že některé z nich jsou schopné péct 10 dortů týdně a ještě chodit do práce. Já přiznávám, že bych to nezvládla. Neužila bych si přípravu, neměla bych čas nad dortem přemýšlet, nedělala bych ho s radostí.

Mám ráda dorty s příběhem, dělané na míru. Když za mnou přijdete, že chcete dort, nejdřív se vás zeptám, jaký je člověk, pro kterého má dort být. Tedy co má rád, co ho baví a zajímá, kolik je mu let...společně pak vymyslíme téma dortu, doladíme detaily a domluvíme i chuťovou stránku dortu. Dort musí hezky vypadat, ale ještě líp chutnat. Často se setkávám s názorem, že dort, který je hezký na pohled, nemůže být dobrý. Může. Pro mě musí a moc ráda vidím, když si někdo na mém dortu pochutnává a nevěřícně kroutí hlavou, protože "ono to je nejen hezký, ale i dobrý!"

Na ukázku přikládám pár svých dortů, některé staršího data, některé novější. Jsou to ale dorty, se kterými jsem byla sama spokojená, které pro mě měly nějaký význam a nějaký příběh. Jasně, že mám za sebou spoustu Mašinek Tomášů a Hello Kittynek, už bych je asi ani nespočítala. Mnohem víc si ale cením toho, když mám volnou ruku. A právě na fotkách jsou víceméně dorty, u kterých mi byla dána důvěra a vzhled dortu byl pouze na mě. Přiznávám svou úchylku na medvídkovské dorty, mám jich ve sbírce už docela dost, ale snažím se krotit :-)

Můj the best dort je filmový kotouč pro pána, 90 letého staříka. Představuje jeho vzpomínky, jsou na něm (jedlé) fotky z jeho mládí, fotky s jeho rodinou a jeho blízkými.

Každopádně, ať už jde o jakýkoliv dort, největší odměnou je pro mě vědět, že se můj dort líbil, že chutnal. Rozzářené oči oslavence, svíčky a spokojení hosté. Prostě dort jak báseň :-) 

L.