Burgerparty aneb domácí hovězí burger

To jsme takhle jednou před Vánoci byly s kolegyněmi z práce na obědě. Občas zavítáme do jedné vzdálenější hospůdky, kam jinak moc nechodíme. Důvodem je jejich domácí hamburger, který se čas od času objeví na poledním meníčku, a který je prostě boží. Křupavá houstička, poctivá porce masa, slaninka...prostě vše jak má být, hranolky a salát k tomu a to vše za krásných 85 Kč. Když jsme tam jedly tuhle dobrotu naposledy, napadlo mě, že bych ho mohla vyzkoušet i doma. A abych se k tomu byla schopná dokopat, potřebovala jsem výzvu. A tak se stalo, že jsem svoje 4 kolegyně pozvala na burgerparty u mě doma. To už pro mě byla dostatečná výzva a motivace. Nejdřív ale bylo žádoucí si všechno dopředu alespoň jednou vyzkoušet. Jako pokusný králík s tím můj manžel neměl sebemenší problém (právě naopak), takže se u nás zakrátko konal burger víkend, protože jsme ho jedli v pátek k večeři a v sobotu i v neděli k obědu. No co, trénovat se musí :)

Akce, kterou jsem uspořádala pro kolegyně, proběhla minulý týden a musím se sobecky pochválit - zadařilo se. Kolegyně se shodly, že můj burger je lepší, než ten z hospody (který je ale taky perfektní) a o to mi šlo. Jedna z nich dokonce prohlásila, že lepší burger ještě nejedla. A že ona je pořádný odborník, dává si burger všude v restauracích, kde ho mají v jídelním lístku. Takže pro mě velká pocta.

Housky jsem si samozřejmě upekla domácí, prošla jsem pár receptů a nakonec se mi nejvíc zamlouval ten podle Koko, tak k ní mrkněte, má k tomu i fajn video. Housky se dají krásně upéct dopředu, zabalit a dát do mrazáku.

Super je, že burgerů existuje strašná spousta, takže se jich člověk jen tak nepřejí, kombinací se dá vymyslet fakt hodně. Já jsem po testování nakonec dospěla k pro mě nejlepší variantě a tou je burger s karamelizovanou cibulí, křupavou slaninkou, sýrem cheddar a rajčetem. Tady máte recept.




Suroviny (2 porce)

burger
300g mletého hovězího masa
1 lžička dijonské hořčice
1/2 lžičky worchestru
sůl, pepř

karamelizovaná cibule
2 větší cibule
2 lžíce cukru
balsamico
červené víno
sůl

na dokončení 
hamburgerové housky
římský salát nebo salát little gem
majonéza, kečup
2 plátky cheddaru
2 plátky slaniny
2 plátky rajčete


Postup

Nejdřív si smíchám v misce mleté hovězí maso (nejlépe doma umleté) se lžičkou dijonské hořčice, přidám worchestr, sůl a pepř, promíchám a dám na hodinku až dvě uležet do lednice. 

V mezičase připravím karamelizovanou cibuli. Tu si nakrájím na proužky a dám zvolna smažit na rozpálený olej. Po chvíli přisypu cukr, nechám zkaramelizovat a zaleju přiměřeně balsamicem a přidám trošku červeného vína. Směs vařím do zhoustnutí a nakonec osolím. 

Burgery se můžou buď grilovat na venkovním či kontaktním grilu, opéct na pánvi, nebo strčit pod gril v troubě, což jsem zvolila já. Na plech dám pečící papír, na to položím mřížku na grilování, rozpálím troubu na 220°C - gril a plech vložím do ní, aby se i ta mřížka rozpálila.

Ze směsi masa uplácám dva kulaté burgery, velikostně cca stejně velké jako je houska. Počítám na každou porci cca 150g masa. Z obou stran je metličkou potřu lehce olejem a pokladu na rozpálenou mřížku do trouby. Nechám je z každé strany opéct cca 5-7 min. Na poslední 3 minutky vložím na mřížku i slaninu, aby se pěkně vypekla a byla křupavá. Půl minutky před koncem dám na každý burger plátek cheddaru, aby se na mase hezky rozpustil. 

Hotové burgery a slaninu vyndám z trouby a přikryju alobalem, abych je udržela teplé. 

Na mřížku dám opéct housky, řeznou stranou směrem nahoru, trvá to asi 5 minut. 

A jde se kompletovat. Na opečenou spodní stranu housky rozetřu lžičku majonézy, položím salát, na to rozprostřu karamelizovanou cibuli. Na ní přijde maso s rozpuštěným sýrem, na něj slanina a nakonec plátek rajčete. Vrchní housku potřu lžičkou kečupu a připlácnu. 



Burger je fajn samotnej, s hranolkama, ale klidně i se zeleninovým salátem, coleslaw by taky jistě nebyl úplně od věci. Každopádně si pište, že jestli tohle sníte, budete ještě hodinu funět jak mufloni. Ale jednou za čas to za to stojí :)


L.

Zelné hody

Hlávkové zelí má svou hlavní sezónu právě teď v zimě. V obchodech a na farmářských trzích se v těchto dnech dají sehnat krásné bílé hlávky se šťavnatými a lehce štiplavými listy.

Já mám bílé zelí ráda čerstvé, jen tak. Odlomím si z hlávky pár lístků a chřoupu je u televize. Dobrá náhrada za chipsy co? Jenže jedna hlávka je pro mě, jako jediného konzumenta v naší domácnosti, jen tak na křoupání celkem dost, i když má zelí dlouhou trvanlivost. A tak musím vymýšlet, co se zbytkem, a mám dva osvědčené recepty.

První recept je klasika - co jiného si člověk hned vybaví ve spojitosti se zelím, než zelný salát Coleslaw. Všichni tak nějak předpokládáme, že k nám tenhle salát přišel z Ameriky, hlavně s příchodem KFC.

Málokdo ale ví, že Coleslaw má holandský původ. V Holandsku se jmenuje koolsla, což v překladu znamená jednoduše zelný salát. Přiznám se, že já ho nedělám úplně autenticky, nedávám do něj totiž cibuli, protože syrovou jí moc nemusím. Každopádně každému podle jeho chutí :-)

Zelný salát Coleslaw

Suroviny

1/4 hlávky bílého zelí
2 mrkve
2 lžíce majonézy
200-250g bílého jogurtu
1-2 lžičky vinného octa nebo citronové šťávy
pepř, sůl
dýňové semínko na posypání

Postup

Zelí i mrkev nastrouhám na hrubém struhadle, přidám majonézu a jogurt a promíchám. Dochutím vinným octem, osolím, opepřím, promíchám a nechám v chladničce několik hodin dobře proležet. Hotový salát před podáváním posypu dýňovými semínky. 

Druhým receptem jsou zelné lívance. Připomínají tak trochu bramboráky a jsou skvělé, nadýchané a křupavé a uvnitř měkké. Výborné za tepla a za studena možná ještě víc. Ideální rychlá večeře nebo netradiční pohoštění. 

Zelné lívance

Suroviny

cca 300g - 400g hlávkového zelí

100g - 150g polohrubé mouky

1 prášek do pečiva

1 vejce

250g bílého jogurtu

sůl, pepř, 

čerstvá nebo sušená majoránka

1-2 stroužky česneku

Postup

Zelí nakrájím na drobné kostičky, dobře ho osolím a chvíli ho nechám stát, aby pustilo šťávu. Tu sliju, aby těsto nebylo příliš řídké. Přidám jogurt, mouku s práškem do pečiva, vejce, prolisované stroužky česneku, majoránku a pepř. Směs dobře promíchám, ochutnám a případně dosolím. Konzistentně by mělo být těsto trochu hustší, než na bramboráky. Na rozpálené pánvi s olejem tvořím lžící placičky, které opeču z obou stran. Hotové placky vyndám na ubrousek a odsaju přebytečný tuk. 

Užijte si zelnou sezónu, dokud je zelí ve své nejlepší kondici a hlavně plné vitamínů!

L. 

Nemastný a vlastně taky neslaný koblihy

A máme tady masopust. A k němu neodmyslitelně patří co? No přece koblihy!

Masopust jako takový je podle mě moc hezká tradice, zažila jsem jako malá pár vesnických masopustních průvodů a bylo to super. Všechny ty panímámy s obrovskými mísami koblih, pěkně dozlatova vypečených na sádle, naplněných domácí marmeládou a bohatě zasypaných cukrem. Samozřejmě je masopust i o jiných věcech, kostýmy, hudba, zábava...
Mě ale nejvíc v paměti utkvěly právě ty koblihy.

Každopádně ne každý má mastné koblihy rád, případně má rád, ale nemůže. Někdo si hlídá tu línii, někoho chytá žlučník, někdo prostě jen nemá rád umaštěné ruce a pusu. Já se řadím ke třetímu případu.

Podobný recept nedávno propagoval i sám "velký a slavný" Láďa Hruška, ale já je dělala poprvé už tak dobrý dva roky zpátky, takže ne - neobšlehla jsem to od něj :) Recept jsem tenkrát našla na nějakém foodblogu a ač bych ráda uvedla autora, bohužel už si nepamatuju, na kterých stránkách přesně jsem na něj narazila.

Koblihy se dají plnit čímkoliv - marmeláda, povidla, nutela nebo i ovoce. Pro mě je ale největší klasikou dobrá meruňková marmeláda, nejlépe domácí. A co by to bylo za koblihy, kdyby v nich chyběl rum. Je v nich vlastně všechno, co má v pravých koblihách být, jen finální smažení je nahrazeno pečením v troubě. A chutnají skvěle a nejlíp pěkně zatepla.

Suroviny

500g hladké mouky
250ml mléka
40g cukru krystal
50g rozpuštěného másla
1 žloutek
kostka droždí
špetka soli
citrónová kůra

na dokončení rozpuštěné máslo (cca 50g), rum a moučkový cukr

Postup

Do vlažného mléka vmíchám lžičku cukru a rozdrobím droždí. Nechám cca 15 minut stát, aby vzešel kvásek. Do velké mísy proseju mouku, přidám špetku soli, vykynutý kvásek a ostatní suroviny. Vařečkou anebo robotem vypracuju hladké těsto, popráším ho moukou, přikryju utěrkou a nechám na teplém místě vykynout, cca hodinu. 
Vykynuté těsto rozdělím na dvě části, první část těsta rozválím na placku silnou cca 0,5cm. Skleničkou nebo kulatým vykrajovátkem si na ní naznačím kolečka, do každého středu kolečka dám kopeček marmelády - je lepší hustší, aby nevytékala. Rozválím si druhou, stejně silnou placku a přehodím přes první. Marmeláda udělá krásné kopečky. Vezmu skleničku, kterou jsem předtím naznačovala kolečka vykrojím kolečka přesně tam, kde jsou vidět kopečky marmelády - ta bude samozřejmě uprostřed. Koblížky vyskládám na plech, nechám pod utěrkou ještě chvíli kynout. Předehřeju troubu na 200°C a peču cca 10-15 min. Ihned po upečení je potírám směsí rumu a rozpuštěného másla, množství rumu v másle záleží na vaší chuti. Potíráním nešetřím, kobližky hezky zvláční. Nakonec je pocukruju přes sítko moučkovým cukrem a může se masopustit! 


A co teprv ta vůně, co se line při pečení z kuchyně... :-)

L.

Domácí kaiserky

Taky byste se utloukli po vůni čerstvého, křupavého pečiva? Ve starším příspěvku jsem vám psala o chlebu, jak jsem ke kvásku přišla, co jsem z něj upekla, jakou radost mám z každého chleba, z jeho vůně. Jenže, co čert nechtěl, kvásek mi chcípnul. Zase.

Protože jsem v období Vánoc neměla čas na pečení chleba, pořádně jsem kvásek nakrmila moukou a odpočíval v drobenkovité konzistenci v lednici. Po svátcích jsem se ho, celá natěšená na další domácí chlebík, pokusila obnovit. Neúspěšně. Můj od plenek vypiplaný, doma založený kvásek, už nevstal z mrtvých. Obřadně, se slzičkou v oku, jsem ho pohřbila do igelitového pytlíku a něžně vhodila do odpadkového koše. Budiž mu popelnice lehká.

Nastalo rozhodování, co dál? Založit nový kvásek a vydržet další minimálně týden bez domácího pečiva? Zamítnuto. Volba proto padla na pečivo z droždí, alespoň dočasně. A musím se přiznat, že mě to hrozně překvapilo. Žila jsem v domnění, že všechno pečivo z droždí chutná stejně, je cítít kvasnicemi a konzistencí i chutí připomíná buchty. Prošla jsem si na internetu pár receptů a rozhodla jsem se upéct kaiserky. Původní recept je sice na rohlíky, ale my doma raději housky (a taky jsem chtěla zamachrovat, že je umím plést).

Recept, který zde uvádím, je od Martina Kubíka z facebookové skupiny PečemPecen.cz. Najdete ho v souborech skupiny pod názvem "obyčejné rohlíky výborné i druhý den", ale dovolím si ho uvést i tady (ne každý má facebook, žejo). S těstem se nádherně pracuje, má přesně takovou konzistenci, jakou si přejete mít - není ani suché, ani lepkavé, nepotřebuje podsypávat, prostě nádhera. Navíc obsahuje jen pár ingrediencí, doma běžně dostupných. Další výhodou je doba kynutí, oproti kváskovému pečivu, jsou tyhle rohlíky/kaiserky hotové za chviličku. Hotové pečivo má krásně nadýchanou střídku, věřte mi, takovou v obchodě nepotkáte.

Co se týče kaiserek - viděla jsem, že Tescoma prodává raznici na kaiserky, což je fajn, ale v diskuzích jsem se setkala s názory, že ani po zatlačení nejsou po upečení rýhy skoro vidět. Osobní zkušenost ale nemám. Našla jsem ale na internetu video na strašně jednoduché motání kaiserek, je to vlastně jenom uzlík z těsta. A vypadá to celkem efektně. Video najdete tady. Jo a ještě jsem si vzpomněla na jedno skvělý video, co koluje po internetu. Jsou na něm skvělý tipy na pletení z těsta, chystám se příště nějaký z nich vyzkoušet. A kdo radši rohlíky, videí na jejich umotání je na internetu taky spousta.




Suroviny

500g hladké mouky
260 vlažné vody
30g sádla (nebo másla, oleje, sádlo je ale nej)
2 čajové lžičky soli
20g kvasnic (nebo 1 sáček sušeného droždí)
lžička cukru
semínka, mák a jiné na posyp



Postup

V míse smíchám vlažnou vodu, kvasnice a cukr a nechám cca 15 minut vzejít kvásek (utvoří se bublinková čepice). Ke kvásku přidám prosátou hladkou mouku, sádlo a sůl a nechám v robotu zpracovat v hladké a lesklé těsto. Ručně to jde samozřejmě taky, jen to budě větší dřina :-). Vzniklé těsto zlehka popráším hladkou moukou, mísu přikryju igelitem a nechám v teple kynout cca 30-45 min. Potom těsto prohnětu a rozdělím na cca 8-9 dílů, každý po 80-90g. Z jednotlivých dílů vyválím hady a smotám kaiserky (viz video). Kladu je na plech vyložený pečícím papírem. Plech zabalím opět do igelitu a nechám v teple kynout dalších cca 40 min. Mezitím si včas, cca 15-20 min. předem, předehřeju troubu na max, na dno trouby vložím starý plech nebo pekáč. Vykynuté kaiserky postříkám vodou v rozprašovači a posypu semínky, mákem apod. Plech vložím do rozpálené trouby a na spodní rozpálený plech chrstnu hrnek vody a rychle zavřu dvířka, aby se pára udržela v troubě. Peču je do zlatava, u mě to trvá cca 13 min. Po upečení znovu postříkám vodou v rozprašovači, aby se leskly. Nechávám vychladnout na mřížce, aby zespodu nekondenzovala voda. 




Tak co, nalákala jsem vás? Je to opravdu jednoduché a z dostupných surovin. A ta vůně, co se vám bude linout z trouby, i ta chuť čerstvého, křupavého a hlavně domácího pečiva, stojí za to.

Italská Minestrone

Říkala jsem si, že bych vás asi zklamala, kdybych v novém roce přišla s něčím jiným, než s polévkou. Tak tady jí máte :)

Italskou minestrone máme doma oblíbenou, jsme požírači zeleniny ve velkým a tak je pro nás ideální. Uvařila jsem jí na nový rok, protože přes Vánoce už jsme byli tolik přejedení masa a těžkých jídel, že jsme potřebovali náš jídelníček trošku odlehčit.

A co se nového roku a čočky týče, tuhle tradici nedodržuju. Jak říká moje kamarádka - na Nový rok si dám čočku, druhý den si vsadím sportku a ono nic :-D

Narazila jsem na spoustu receptů, kde se do minestrone přidávají těstoviny, slanina, různé bylinky apod. Je to asi jako u nás - jiný kraj, jiný mrav. Já jsem se jí naučila vařit pole "Itala v kuchyni", přizpůsobila jsem svojí oblíbenou zeleninu a jinak jí už nedělám. Žádné těstoviny, špek a jiné věci, jen čistý zeleninový výluh a parmazán. A řeknu vám, že je tak dobrá, že jí vždycky uvařím ten největší hrnec, co doma mám, a jíme jí třeba 4 dny.

Kombinace zeleniny, kterou v receptu uvádím, je má oblíbená a nijak už jí neobměňuju. Jen v zimě používám rajčata v plechovce a v létě, když jsou k mání dobrá a voňavá, používám čerstvé. S fazolemi to mám tak, že když se mi chce a vzpomenu si, namočím si předem suché fazole a uvařím. Ale pravda je taková, že většinou se mi nechce a používám ty v plechovce, propláchnuté.
Každopádně tahle polévka toho snese celkem dost a každý máme jiné chutě, tak se nebojte experimentovat. Tak konec tlachání a jde se na věc, rozpis je na velký hrnec, takže si množství trošku zredukujte, pokud jí nehodláte jíst týden.

Suroviny

1 velká cibule
3 mrkve
4-5 středně velkých brambor
2 menší cuketky
1 brokolice
1/2 hlávky kapusty
2 plechovky sekaných rajčat
1 plechovka bílých fazolí nebo předem namočené a uvařené suché fazole (lepší jsou menší)
olivový olej, sůl, pepř
parmazán na posypání


Postup

Nejdřív si nakrájím všechnu zeleninu na kousky velikosti sousta. V hrnci rozpálím přiměřené množství oleje a postupně vkládám zeleninu - začínám cibulí a pak od nejtvrdší každý druh pár minut opékám, než vložím další. Tím docílím toho, že zelenina bude uvařená rovnoměrně, že nebude brokolice na kaši a mrkev tvrdá. Takže orestuju cibuli, přidám mrkev, dál brambory, cuketu a brokolici. Zaleju vodou tak, aby byla zelenina ponořená a nechám cca 10 minut povařit. Pak přidám nakrájenou kapustu, plechovky rajčat a fazole. Vařím, až je všechna zelenina měkká, nejlíp to poznám na mrkvi. Jsou tři možnosti, jak polévku dokončit a zahustit, Buď část (více než polovinu) zeleniny propasírovat, nebo jí vložit do mixéru a rozmixovat a nebo prohnat v hrnci tyčový mixér a částečně polévku rozmixovat, ale ne na hladký krém, je fajn, když zůstane trocha zeleniny celá. Já mám nejraději variantu rozmixování v mixéru, polévka je pak hezky hustá. Hotovou polévku osolím, opepřím a na talíři posypu strouhaným parmazánem. 


Dobrou chuť a slibuju, že příště už to polévka nebude
:-)

L.

Vánoce jsou tady

Tak a je to tady, uteklo to jako voda a máme tu Vánoce. Přeju vám všem, kteří jste zabloudili na tenhle blog, krásné vánoční svátky, bohatého Ježíška, spoustu dobrého jídla a pití a do nového roku jen to nejlepší!

Mějte všichni andělsky krásné Vánoce a čertovsky dobrý rok 2015!

L. 

Krémová cibulačka s houbami

A mám pro Vás další recept na zahřívací polívku. Už si asi říkáte, že bych to tady spíš měla přejmenovat na Polívkárnu co? Nebojte, umím i pár jiných věcí :-)

Přemýšlela jsem, čím to je, že v poslední době vařím polívky pořád. Zaprvé je to počasím, studená večeře jde stranou, potřebuju se zahřát. Zadruhé je to proto, že přes týden polévky neobědvám, vlastně ani o víkendu moc ne, takže mi prostě chybí, protože je mám ráda.

Tentokrát jsem uvařila cibulačku. Přesně takovou, jakou vařím už pár let, recept jsem postupem času dopilovala a je prostě perfektní.

Jistě mi dáte za pravdu, že kombinace cibule, tymián a houby, jdou skvěle k sobě. Tuhle kombinaci miluju, tak jsem to všechno dala dohromady a výsledkem je skvělá cibulačka, kterou nebudete chtít přestat jíst. Vždycky jí vařím velký hrnec a celou dobu, co stydne na plotně, chodíme a ujídáme, je fakt neodolatelná. A zahřeje :-)

Suroviny

6 velkých cibulí
100g másla
2-3 lžíce hladké mouky
150g mražených, sušených nebo čerstvých hub (nebo žampionů)
1l vody nebo vývaru
500ml mléka
250ml smetany ke šlehání
čerstvý nebo sušený tymián
bobkový list
čerstvá petrželka
sůl, pepř


Postup

Cibuli nakrájím na půlkolečka. Ve velkém hrnci rozpustím máslo, přidám cibuli a na mírném plameni smažím cibuli do zlatohněda. Trvá to dlouho, klidně i půl hodinu, ale vyplatí se, cibule je pak krásně nasládlá. K cibuli přihodím i tymián a bobkový list, aby se hezky rozvoněl. Orestovanou cibuli zapráším hladkou moukou, krátce osmahnu a přidám vývar nebo vodu a mléko. Na mírném plameni přivedu k varu a přidám houby, nechám krátce povařit do změknutí. Nakonec přidám smetanu, nechám jen přejít varem, osolím, opepřím, vytáhnu bobkový list a přidám čerstvě nasekanou petrželku.

Podávám s opečenou bagetkou, skvělé v ní budou i krutonky z housky.


Mňam, když píšu tenhle příspěvek, mám na ní chuť znova, tak třeba dneska k večeři? :-)




L.