Protože si po vzoru jedné pohádkové písničky zeď postavit netroufám, rozhodla jsem se, že to zkusím aspoň s tím chlebem. A světe div se, je ze mě kváskomaniačka. A může za to moje kamarádka. V létě jsme u ní byli na návštěvě v Liberci a obdarovala mě kváskem spolu s pytlem žitné mouky. A od té doby v tom lítám, v hlavě mi běhají poměry mouky, krmení kvásku, na internetu sjíždím diskuze o pečení chleba a na facebooku jsem součástí několika skupin, zabývajících se pečením chleba. Takže než se do toho pustíte, varuju vás, že je to závislost, tak bacha na to. Odměnou vám ale bude krásně vypečený chleba nebo pečivo s křupavou kůrkou, plné jemně nakyslé chuti a taky dobrý pocit, že jste to zvládli a že víte, co jste do toho dali. Jediná nevýhoda tkví pro mě ale v čase. Chleba totiž potřebuje čas, spoustu času. Takže pokud si chcete upéct chleba třeba v sobotu do oběda, musíte si přivstat. Což mě opět usvědčuje z toho, že jsem závislák, protože spánek je pro mě požitek a jen tak si ho něčím nebo někým vzít nenechám. A fakt kvůli chlebu poctivě vstávám dřív, než je pro mě obvyklé, což jsem si nikdy nemyslela, že se stane. Pokud zrovna nejsem pryč, peču každý víkend. Dokonce byl chleba i jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla pořídit si kuchyňského robota s vyklápěcím ramenem (Kenwooda).
Musím se přiznat, že můj první kvásek, který jsem dostala od kamarádky z Podještědí, mi umřel. Dostala jsem chřipku, zůstala v posteli a kvásek byl o hladu, protože jsem si na něj v myšlenkách mezi paralenem a čajem nevzpomněla. Ale hned jak jsem se uzdravila, založila jsem si nový, bydlel týden v koupelně u topení a je to pěknej silák.
A jak že se to vlastně dělá? Nebudu tady vypisovat sáhodlouhé elaboráty o tom, jak založit a vést kvásek, o hnětení chleba apod. Všechno tohle už totiž udělala jedna (vlastně dvě) osoby a to Mašrtnica a samozřejmě pan Cuketka. Pokud se tedy rozhodnete upéct chleba, projděte si jejich stránky, kde se dozvíte všechno o kvásku a pečení s ním. Já peču nejčastěji cuketkovu Šumavu bez hnětení, s oblibou přidávám buď semínka nebo osmaženou cibulku, fantazii se meze nekladou.
Minulý víkend jsem zkusila i dalamánky, na které sem dávám recept (s mojí menší úpravou), který jsem objevila ve facebookové skupině Kváskománie. Jsou opravdu výborné, zadělávané podmáslím a hutné tak, jak mají dalamánky být.
Suroviny
300g žitného kvasu
350g hladké pšeničné mouky
1 lžíce drceného kmínu
2 lžičky soli
175ml podmáslí
Postup
Večer před pečením si připravím žitný kvas, nebo se mu taky říká rozkvas. Abych získala 300g žitného kvasu, dám si do mísy lžíci kvásku z lednice, přidám 150ml vlažné vody, rozmíchám metličkou a přisypu 150g žitné mouky. Rozmíchám jen tak, aby se těsto spojilo, celou misku dám do většího igelitu a nechám přes noc při pokojové teplotě rozkvasit, většinou 12 hodin, ale záleží na teplotě v místnosti, na tom, jak je kvásek aktivní apod. Výsledný rozkvas musí mít 2x větší objem a na povrchu se mu tvoří puchýřky.
Do hotového kvasu přidám hladkou mouku, podmáslí, kmín a sůl. Já nechávám těsto hnětat v robotu, ale jde to samozřejmě i ručně, každopádně je to pěkná zabíračka, chce to alespoň 10 minut hnětení a překládání těsta. Po uhnětení nechám těsto odpočinout asi na půl hodinky a zakryju ho igelitem nebo utěrkou, aby neoschlo.
Z odpočinutého těsta vyválím váleček, který nakrájím na 10 stejně velkých kousků. Opět zakryju igelitem a nechám znovu odpočívat, opět cca půl hodinky. Z každého kousku těsta potom uválím dalamánek, nejdříve ho rukou prohnětu a pak se snažím chytat konce těsta a jakoby svazovat do měšce, tím pádem se z druhé strany těsto hezky vypne a bude hladké. Spoj potom ještě párkrát poválím po podložce, aby se zahladil a spojem dolů dám hotové dalamánky kynout ještě asi hodinku.
Asi 20 min před dokynutím rozpálím troubu na max., takže na 250°C a na spodek trouby dám starý plech nebo pekáč s trochou vody (kvůli zapaření trouby). Doprostřed dám prázdný plech a nechám ho rozpálit v troubě. To zajistí, že se dalamánky k plechu nepřilepí, takže ušetříte za papír na pečení :-) Dalamánky před pečením postříkám vodou z rozprašovače a každý svisle uprostřed naříznu a podle chuti posypu kmínem, semínky, hrubozrnou solí...
Po 20 min. vytáhnu rozpálený plech z trouby, nasázím na něj dalamánky a šoupnu zpátky do trouby. Peču 5 min. na 250°C, pak ztlumím teplotu na 180°C, vytáhnu z trouby spodní plech s vodou a peču dozlatova, mě to trvalo asi 20 min. Hotové dalamánky dám vychladnout na mřížku.
Zdroj receptu: facebooková skupina "Kváskomanie"
Tak co, nalákala jsem vás? Pro mě je vůně čerstvě upečeného chleba jednou z nejkrásnějších vůni, které jsem kdy poznala.
L.
Žádné komentáře:
Okomentovat